Jak se zrodil nápad cestovat do střední Asie? Jak náročné je cestovat při teplotě +45°C? Odpovědi na tyto otázky a na mnoho dalších dostanete odpověď v rozhovoru s naším kolegou Petrem, který se o náš e-shop stará po obsahové stránce. Ten s kamarády během července procestoval státy střední Asie – Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgistán a Kazachstán. My jsme si pro něj přichystali pár otázek.
Ahoj Petře, už se ti podařilo aklimatizovat se na evropské poměry?
Čau, ano už jsem se „srovnal“ a hned naskočil do pracovního procesu. Čekal jsem, že mi to potrvá déle, ale vše je v pořádku.
Jak Vás napadlo vycestovat právě do střední Asie?
To napadlo kluky v hospodě :D. Brácha s jeho kamarádem Jirkou jednou seděli na sobotním pivku a napadlo je, že by mohli společně cestovat někam daleko. Brácha je nadšený motocyklista a nedávno si pořídil nové cestovní enduro. V minulosti už projel např. Maroko, Albánii a Ukrajinu. Jirka zase s přítelkyní a autem projel Turecko, Arménii a Gruzii. Dali hlavy dohromady a vymysleli expedici do Střední Asie. Naplánovali to tak, abychom za čtyři týdny objeli Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgistán a Kazachstán. Zájem o tuto expedici postupně jevili další nadšenci. Já jsme se přidal jako poslední. Nakonec nás jelo pět. Dva motorkáři a tříčlená posádka Jeepu. Kluci to měli náročnější v tom, že vyrazili o týden dříve z České republiky Jeepem. Na přívěsu měli mašiny a dojeli až do Taškentu (Uzbekistán). Další dva členové, mezi kterými jsem byl já, přiletěli do Taškentu letadlem.
Předpokládám, že jste jistě v zemích střední Asie zažili tzv. kulturní šok…
Ano, to zažili. Mě osobně překvapila velmi špatná úroveň silnic. Rozumím tomu, že v horách se asi nebude budovat asfaltová "čtyřproudovka", ale hlavní tahy by mohli vypadat rozhodně lépe. Většina silnic byla vybudovaná v éře Sovětského svazu a od té doby se nerekonstruovaly. Vždy, když jsme najeli na nějaký kousek pěkné cesty, tak se u silnice objevila cedule s logem Evropské Unie. Stát pravděpodobně nemá dostatek prostředků, aby lépe organizoval budování lepší dopravní infrastruktury. Životní úroveň místních se také lišila. Lidé v horách chovali ovce, koně nebo jaky. Bydleli v jurtách a zvířecí stádo bylo většinou jejich jediným majetkem. Naproti tomu větší města připomínala evropské poměry.
Když zůstaneme u našeho oboru… hodně cestovatelů se vždy snaží sbalit se na cesty do co nejmenších zavazadel, jak jste měli Vy vyřešeny zavazadla?
Díky tomu že jsme měli prostorné auto, tak jsme si mohli dovolit se rozšoupnout. Kluci na motorkách měli vše potřebné u sebe v cestovních vacích speciálně určených na motorky. Jen pár drobností jsme jim vezli v autě. Když jsem odjížděl z domu směr letiště a na zádech měl jen palubní batoh Cabinzero, tak se mi doma smáli, že mi všechno pochybí. Mýlili se. Čtyři týdny cestování jsem vydržel jen s jedním batohem :D. Momentálně pro čtenáře připravuji recenzi batohu Cabinzero. Projel se mnou 5 000 kilometrů, takže mi na sebe prásknul úplně všechno :D.
Jak se ti líbila místní krajina?
Byl jsme nadšený z pohoří Pamir. Část naší trasy vedla po slavné PAMIR HIGHWAY. Pohled na čtyřtisícové vrcholy byl nádherný. Když jsme projížděli podél Tádžicko-afghánských hranic, tak jsem měl zvláštní pocit. I když hranici tvořila velká řeka, přesto jsme byli velmi blízko Afghánistánu. Na to nezapomenu. Další opravdu nezapomenutelný zážitek je to horko, které například v Uzbekistánu přes léto panuje. +45 °C ve stínu není nic neobvyklého. Záchrana je kropící hadice v parku a vychlazené pivo :D.
Co stroje? Měli jste během cesty nějakou technickou poruchu?
Naštěstí nic vážného. Během cesty jsme opravovali jen zásuvky v autě, protože naše foto a video technika byla neustále vybitá a potřebovala svou dávku energie. Kluci na motorkách jen doplňovali benzín a mazali řetěz. Měli jsme v tomhle velké štěstí.
Zmiňoval jsi foto-video techniku… fotil jsi a natáčel? Budeš publikovat nějaký obrazový materiál?
Určitě. Přivezl jsme si odtamtud 200 GB video souborů :) Chtěl bych setříhat krátký klip i delší „film“. Uvidíme, jak se mi bude dařit to časově stíhat, ale určitě se něco objeví i tady na Kufry-zavazadla.eu.
Petře, dotaz na závěr… podíval by ses rád do těch míst znovu?
Nemám jasnou odpověď… byla to pro mě velká zkušenost a velké poznání. Nicméně rád bych se příště podíval zase někam jinam. Rád bych poznal Jižní Ameriku. Chile, Bolívie, Argentina…
Petře, díky za tvůj čas a přeji ti hodně štěstí na dalších cestách.
Autor rozhovoru: Katka (zákaznický servis)
